Po láhvi rumu a noci probdělé,

po stavu smrti blízko.

Zas věřím, že jsou zde andělé,

a že létají k zemi blízko.

Jeden mi podal ruku pomocnou,

abych už neplakala.

Vzal si mou duši nemocnou,

aby se uzdravila.

Věřme na anděly a jejich sílu,

když se hroutí vše, co mělo stát.

Klidně ho uplácejme z kusu jílu,

jen s ním se nebudeme bát.

Když se zas k nebi vzdaluje,

mám uvnitř trochu úzko.

Zda někdy ještě připluje,

k zemi tak hodně nízko.

V očích má hvězdný prach,

možná ho trochu pálí.

Nebo má také strach,

že už mě nezachrání.

Věřme na anděly a jejich sílu,

když se hroutí vše, co mělo stát.

Klidně ho uplácejme z kusu jílu,

jen s ním se nebudeme bát.

Jednou bych chtěla oddaně,

vrátit mu všechnu sílu.

Kterou mi vložil do dlaně,

když šil v mé duši díru.

Tak snad mě příště pochopí,

až poletí se schovat.

Že chci mu v srdci svém,

část sebe podarovat.

Věřme na anděly a jejich sílu,

když se hroutí vše, co mělo stát.

Klidně ho uplácejme z kusu jílu,

jen s ním se nebudeme bát.