Už nejsem v klidu a rozdal jsem stín
V jeho nitru teď hltám svůj drink
V řece nesnází, slunce polykám

Navlékám korálky třpytivých slz
Vedou mě do války a nevidím skrz
Kdo mé ruce k sobě dá, když nevěřím
Co mi vrátí úctu až všechno dohoním
Dneska ne před tebou

Jsi z mojí duše a já ze Tvých slin
Polštáře vlhnou, když pohladíš klín
Ještě nespíš a já si nezvykám

Prokletý dálky, který neubývaj
A svatý řeči na mě nezabíraj
Možná znovu jsi panna a já ti neublížím
Jsou mocná kouzla, která jen tak neucítím
Dneska ne před tebou

Dál dobře nevím,
Kde jsem doma a co je tam, kde chci být

Po klidné noci den má příchuť viny
A všechny kroky  míří do bažiny
V horách přede mnou jen jednou věřit mám

Šifra bezmoci je ten zoufalý déšť
Neztrácím zrak, ale někdo musí tě vést
Chodbou s kobercem, kolem zrcadla ke dveřím
A co mi vrátí úctu, až si všechno odložíš
Dneska ne přede mnou