Máme tu dobu podivnou,

máme tu dobu zvláštní, 

nerad něco vzdávám,

překonám ji vášní.

Máme tu dobu podivnou, 

každý hledá jistoty, 

zatím naříkám jen tiše,

mám na pivo, na boty.

Máme tu dobu podivnou,

velcí hrdinové mizí, 

pojďme zas hrát třeba domino, 

ať si nejsme až tak cizí.

Máme tu  dobu bez příkras, 

čas však pádí pořád stejně,

já chtěl bych rána stejná jako dřív, 

jestli se vrátí, však  neptej se mě.

Máme tu dobu podivnou, 

člověk člověka se leká,

a tak si říkám zas a zas,

ať táhne ten strach už do daleka.

Ref.:

Zas budou rána růžová,

já to vím a čekám na ně,

v létě chci chytat vlny v moři 

a v zimě zas tahat u nás sáně...