Já snídám s tebou naposled dnes ráno,

dnes naposled ti na tvář pusu dávám,

(a) zítra už ti oknem nezamávám,

teď sám ulicí kráčíš a já se dívám,

naposled se dívám.

Až se večer vrátíš, nehledej mě,

jsem dál, jenom ty neviděls mě zřejmě,

tvá pozornost mě dávno opomíjí,

a já už na ni snad ani nečekám.

Nevím už, co ti říct, slova jsou zrádná,

možná tisíc vět, (ani) modlitba žádná

vzdálené nespojí,

zlámané neslepí,

dál si jen do kapsy lhát nás dva nespasí.

Dnes ráno svoje srdce z prachu sbírám,

dnes příběh jedné lásky uzavírám,

naposled ti na tvář pusu dávám,

tak za vše dík a dál zkus to sám.

Vzdálené nespojíš,

zlámané neslepíš,

dál si jen do kapsy lhát nás dva nespasí.

Já snídám s tebou naposled dnes ráno,

dnes naposled ti na tvář pusu dávám,

(a) víckrát už ti oknem nezamávám,

Tak za vše dík a dál zkus to sám.

A dál zkus to sám.