Prý líbám jako bůh

A v ničem nemám dluh

Moc krásně to zní

Jak slova poslední

Říkáš, že mne ráda máš

Co chci, to mi dáš

jenže já ti musím říct

že já tě mám rád víc:

bo vstávám dřív a pozdějc chodím spát

bo plivnu dál a rychlejc umím vstát

bo kratší vlasy mám a kolem pasu víc

bo nahlas spím a klidně z plných plic

bo větší nohu mám a asi řídím líp

bo po mý ráně každej komár chcíp,

bo co nadrobím, si taky klidně sním

bo klidně dělám, to co smím.

Miluješ mě stejně rub i líc

Jasně, když nejsem z Nemanic,

Tiše si říkám: no, tě pic!

Přesto: já tě mám rád víc:

Bo starší jsem, v prostoru výraznější

Bo hodně krásný, ne však krásou vnější

Bo bohatý jsem hlavně zkušeností

Bo oplývám i všelikou ctností

Bo klidnější jsem, hlavně za volantem

Bo tišší než ty, furt nemelu pantem

Bo rád se kochám, jedno kterou částí,

Bo jak tě vidím, div nehynu slastí.

Říkáš, že mne ráda máš

Co chci, ráda dáš

stejně ale musím říct

že já tě mám rád víc: