Určitě jej každý znáte, v práci, ve svém okolí,

  charakter ten vskutku ryzí, je mu vzdálen, zcela cizí.

  Přesto se mu skvěle daří, jako přítel se vždy tváří,

  vždyť vypadá jako každý, ty, já, jako-- kdokoli.

  Zdá se že spí v knihovně, však mluví jenom o "H....ě",horem, dolem,

  cpe se vždycky v přední řady a chrlí moudra ochotně, všude kolem.

  I když o to nestojíš, on jen mluví, mluví,

  odmítnout jej, co si od něj vysloužíš?Kdo ví.

  Vždy se nechá poslouchat, jak všechny má velmi rád,

  až jednou si tě vybere, začni si hned uši cpát.

  Co se jeho ega týče, má od všeho všechny klíče, nebo jeho--teta,

  prý by mohl být koneckonců generálním ředitelem--světa.

  Pouhé jenom tvoje zdání, že ctí si tě pane, paní,

  že jeho bát se nemusíte, opak pravdou je.

  Snad napoví ti moudré rady, nikdy neotáčej se mu zády,

  sic pomluví tě okamžitě aneb dýkou--proklaje.

  A nakonec varování, střezte se ho pane, paní,

  sladká jak med jsou ta slova, co má pro vás vždycky k mání.

  Hlídejte ta sladká slova, dnes, zítra a za rok znova,

  hlídejte ta sladká slova, dnes, zítra a za rok---znova.