Jen sama v městě cizím

tolik dlouhých zim.

Jednou snad v žalu zmizím,

splynu s bytem svým.

Každý den v šeru ranním

čekám na tvůj stín,

(a)pak ještě dlouho za ním

pohled otáčím,

jak tmavé domy míjí

chůze houpavá.

Už vlastně pro nic víc

nevstávám.

Nevstávám.

Jen sama v městě cizím

tolik dlouhých zim.

Jednou snad žalem zmizím,

splynu s bytem svým.

Pro jednou chvíli zpomal

chůzi houpavou

a vzhlédni k oknům mým

nad hlavou.

Nad hlavou.

Spatříš dvě smutné oči

a mou bledou líc,

už neví, co si počít

léta čekajíc,

že si jich jednou všimneš,

zastavíš svůj krok

a budou mít, čím žít

(celý) další rok.

Další rok.

Jen sama v městě cizím

tolik dlouhých zim.

Jednou snad žalem zmizím,

splynu s bytem svým.

Pro jednou chvíli zpomal

chůzi houpavou

a vzhlédni k oknům mým

nad hlavou.

Nad hlavou.

Spatříš mé bílé dlaně,

jak sklo pohladí.

Pohlédni, prosím, na ně,

a dál běž, nevadí.

Ta letmá chvíle stačí

na sto dalších dní.

Než zklamal bys mě, radši

o tobě snít.

O tobě snít.

Jen sama v městě cizím

tolik dlouhých zim.

Jednou snad žalem zmizím,

splynu s bytem svým.

Pro jednou chvíli zpomal

chůzi houpavou

a vzhlédni k oknům mým

nad hlavou.

Nad hlavou.