I já si někdy zabulím,

i když cibuli nekrajím,

jsem jen člověk člověčí,

co si v koutě tajně za brečí.

Prostě to musí ven,

aby zítra přišel lepší den.

I já se chytím do pasti,

i já mám své starosti,

jsem jen člověk člověčí,

co si z plných plic zakřičí.

Prostě to musí ven,

aby zítra přišel lepší den.

Refrén:

Někdy nám život naloží

víc, než je zdrávo,

a někdy až tolik,

že měníš i spodní prádlo.

Prostě to musí ven,

aby zítra přišel lepší den.

I já světlo nevidím,

i když všude rozsvítím,

jsem jen člověk člověčí,

a někdy nejde zůstat nad věcí.

Prostě to musí ven,

aby zítra přišel lepší den.