Zas dopíjím další číši do dna,

  a hvězdy už jen matně planou,

  ptám se tě v duchu a dívám se z okna,

  proč jsi mne tu nechal přesmutnou a samou.

  Z počátku to bylo velmi  krásné,

  pak z obrazu lásky zůstal jenom rám,

  teď je mi to stále více jasné,

  proč jsem tu dnes  sama a smutek v duši mám.

  Ref: Láska přichází z nenadání,

  a polapí tě lasem stříbrným,

  co někdy přinese nemáš ani zdání,

  dík tvým velký brýlím růžovým.

  Snad časem opět milovat budu,

  vždyť lásce se poručit nedá,

  ty jsi ji vyměnil za nudu,

  teď na ni prach zmaru pomalu sedá.

  Asi máš už zase někde jinou,

  ta zatím tvému kouzlu podléhá,

  a ptal ses někdy zda není tvou vinou,

  proč  časem žití s tebou příchuť korku má.

        Ref: Láska přichází z nenadání.........