Lednici mám prázdou a tak mířím k obchoďáku,

  abych ji doplnil nečím na víkend,

  nabitý regály a lidí jako máku,

  nakoupím vše bio---je to dneska trend.

  Prodavačka se zpocenou tváří,

  unaveně civí na dislej,

  k zákazníkům milá být se stále snaží,

  náhle jsem si vzpoměl že mi došel---deodorant sprej.

  Tak se zas prodírám řadou od pokladny,

  tu a tam zakopnu o vozík narvanej,

  no řeknu vám že to není vůbec snadný,

  najít regál a v něm---deodorant sprej.

  Konečně jsem našel co jsem dlouho hledal,

   tak se zase vracím k té pokladně zpět,

  ten hromotluk v řadě obočí už zvedal,

  v duchu jsem ho viděl jak---rozbíjí mi ret.

  Prodavačka na mne mluví přízvukem cizím,

  platím kartou a vyťukávám pin,

  urychleně sbírám nákup a hned odsud mizím,

  do blázince s regály už nevkročím---to na beton  vím.

  Unavenej mažu z toho obchoďáku,

  utírám si z čela pot, chci se osvěžit,

  v dojmu že jsem vypad z rozjetého vlaku,

  spěchám k první osvěžovně---žízeň uhasit.

       Až tam budu seďět, tak mi můžou všichni......