můj život lží je tělem prorostlý

abych sladil pohyb stíny pokrytý

ty však mou masku znáš

však i ty ji máš

ty masky jsou pouze skořepinou

jenž chrání naší duši před otravou

v davu bledých stínů snadno vidím tvou

nemusíš mít strach tak přijď za mnou

kouřová clona  bledých stínů

pohlcený do svých hříchů

ztracený v klamu milosti

duši ztratily v boji se lstí

zaslepený svou zlobou

potlačily beztvarou clonou

má maska je poškozená

ztrácí se pod nátlaky bezedných očí

obstoupen lesem prázdných duší

jen krůček nás dělí od prázdnoty

než zmizím do nicoty

kde má duše je na prach  drcená

však navždy pro tebe schovaná

má milá nemusíš se bát

pokud má duše bude ztracená

budeš na světě už jediná

bude však stačit kapka barvy tvé

jenž spojí střepy duše mé

kouřová clona  bledých stínů

pohlcený do svých hříchů

ztracený v klamu milosti

duši ztratily v boji se lstí

zaslepený svou zlobou

potlačily beztvarou clonou