Kráčím ve tmě, nevidím kam šlapu, 
ale stejně moje nohy jdou jak kdyby znali mapu.
Táhne mě to do ní, je to stará dobrá známá,
užívám si temnotu a bojím se jen rána.
V přirozeném prostředí se moje duše mění,
přistupuje k činu to, co ve dne ve mě není.
Jak narkoman na dávce já nepřežiju bez toho,
ve dne jsem jen jeden, no ve tmě je nás ve mě mnoho.

Ref. 2x: Tma může být vábivá, pro někoho dráždivá,
                chladná, hezká, zraňující, zkličující, léčivá... 

Sám se sebou když máš problém temnota tě bude bolet.
Všechno v čem jsi doteď selhal, ve tmě se Ti vrátí vole!
Démonů máš v duši spoustu, ve dne stojí v ústraní,
už Ti asi dotéká proč tma Ti hrůzu nahání.
Vstup teď proto do tmy semnou, pojď se s nimi znovu shledat,
pohlédnout jim do očí, a zvýtězit jim znovu nedat.
Až pak poznáš že jsi doteď byl jak chleba bez kůrky,
a démoni jsou vlastně jenom sympatické potvůrky.

Ref. 2x

Ve tmě přijmeš horší stránky které ve dne nechceš vidět.
V temnotě je přirozené to, za co se musíš stydět.
Ve tmě najdeš druhou po-lo-vinu svého "já",
a najednou tak nějak shledáš že jste vlastně dva.
S Jekyllem a panem Hydem to má mnoho společného,
přes den mírný, ale v noci jseš původu sopečného.
Osvobodíš temné stránky z uzamčené cely,
a po prvé v životě tak poznáš že jseš celý.

Ref. 2x

Vítej v temnu nová duše, teď už Ti tma neublíží.
Všechny city bez retuše, když se dobro se zlem sblíží.
Temnota jak správná děvka uspokojí tvoje chutě,
Všednímu dnu do černé tmy každý večer rychle uteč.
Odedneška každý večer budeš s ní chtít obcovat,
to však ale neznamená že neumí milovat,
vstoupíš do ní, obejme tě, má pro tebe pochopení,
zavři oči, vnímej srdcem, vždyť bez toho láska není...