[Verse]
Jdu si takhle lesem dlouhou pěšinou. Zamrzlou a pustou, zasněženou krajinou.
V dálce vidím světlo, teplo sálá z něj.
Malý domek, tvůj domov, kde bydlí čaroděj.
Magie a teplo sálá z oken ven.
A Mé přání jediné je vidět Tebe jen.

Refrém:
Malá kouzelnice z okna kouká, má krásné oči červené.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá a srdce má z kamene.
Malá kouzelnice z okna kouká, na sobě hábit zelený.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá, připadám si...
Strašně vzdálený.

[Verse]
Pokračuju lesem dál a odhodlaně zpívám.
Připadám si skoro tam, a do dáli se dívám.
Blíž a blíž se dostávám k tomu stavení.
Srdce buší na poplach, to musí být znamení.
Vítr fouká silněji už nemůžu se hýbat.
Při pohledu na tebe, přestávám i dýchat.

Refrém:
Malá kouzelnice z okna kouká, má krásné oči červené.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá a srdce má z kamene.
Malá kouzelnice z okna kouká, na sobě hábit zelený.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá, připadám si...
Ztracený.

[Verse]
Stojím tady pod okny, kde zvrchu na mě kouká.
Úsměv má sice líbezný, ale vítr stále fouká.
Podávám ji ruku svou magii pocítím.
Ona mi na přivítanou vyhrožuje zabitím.
Mrznu skoro nedýchám při pohledu na ní.
Kouká na mě bez duše, jak jde na mě poslední spaní.

Refrém:
Malá kouzelnice z okna kouká, má krásné oči červené.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá a srdce má z kamene.
Malá kouzelnice z okna kouká, na sobě hábit zelený.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá, připadám si...
Zmatený.

[Verse]
Z oka slza kape dolů, na ruku mou dopadá.
Jako bych přemohl obří horu srdce kamené se rozpadá,
Oči mé se zavírají slunce pořád nesvítí.
Ona pak na mrtvolu mojí položí modré kvítí.

Refrém:
Malá kouzelnice z okna kouká, má krásné oči červené.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá a srdce má z kamene.
Malá kouzelnice z okna kouká, na sobě hábit zelený.
Malá kouzelnice z hůlky bouchá, připadám si ....... Malá kouzelnice (kouzelnice)