VÍŠ,NEBO NEVÍŠ-David Laňka

On:1Pod oblohou z lístků já vidím Tvou tvář jsi lásko má zkroušená a tak se mě ptáš

jest-li někdy slýchám píseň lásky Tvé každý den Ti krásko dám obraz lásky mé.

Ona:2Tak se někdy ptávám a po ruce snář ruce když Ti hladívám schováš pod polštář

jindy zase z rána když se loučívám lásky Tvé obrazy dnes už nevídám.

Refrén,on:

Má krásná růže zvadla nevím co teď s ní,sám chodím bytem úplně sám

jsem,jako růže zvadlá nevím co teď s tím,sám zůstal jsem sám úplně sám.

Ona:3Pod obrazy lásek hledám jen tu Tvou láska má je prokletá dnes mě nevítá.

Byla kdysi krásná byl jsi kdysi můj,já nevím jak mám Ti říct lásko prosím stůj!

Refrén,on:

Má křehká dívko prosím nemluv dál už víc,rád bych Ti řekl mám Tě rád

má krásná dívko prosím neříkej už nic,dál uvadá láska má.

Sólo:

Ona:

Tak se tě ptám jest-li to víš a jest-li mi to nepovíš co bys vlastně chtěl

líbáš mé rty a já cítím že jsi v kraji pro mě cizích sfér

stále mluvíš o své lásce o té druhé zlatovlásce cos jí kdysi měl

bolest v kytu bez úkrytu slunce dnes už zapadá.

Oba:4Na obrazech lásky nemáme tu svou křídla lásek vzdálených létat nebudou

nevznesou nás výše spadnem do nich spíš,lásky padlé z útesů víckrát nevysníš.

Refrén,on:

Má křehká dívko prosím nemluv dál už víc,rád bych Ti řekl mám Tě rád

má krásná dívko prosím neříkej už nic,dál uvadá láska má.

Sólo: