Pamatuju starý časy, když lidi věděli, že hřebenem se česou vlasy,

a že přemýšlení nad něčím nás obohatí o zkušenosti a dovednosti,

ne jako teď, kdy stačí lusknout a ptát se čeho si na síti ,

proc je nebe modré nebo jestli vlhké je i mokré.

Zapomněli jsme, jaké je to se potit nad knihou,pritom dostat do hlavy četbu povinnou

Dneska stačí pár kliků, aby nám někdo řekl, co si myslet,

a tak se naše mysl zúžila na pouhé zeptat se a nemyslet 

(Refrén)

Mobil nám vládne, mysl je chorá,

lidé koukají na ostatní jenom shora.

Přitom nikdo nežije teď a tady,

jen jak nahrát příběh na svou hloupou zeď a myslet si že u nohou jim leží svet.

Displej nám vládne, mysl je slabá,

tahle pohodlnost, to je naše slabina a vada.

(Druhá sloka)

Dřív jsme stavěli domy bez plánů na síti,

teď se ptáme robota, kolik zásuvek má být na síni

Místo, aby mozek pracoval, tak ho necháš spát,a pak se musíš Googlu ptát, jestli si prdel utřít papírem nebo máš jen tak jít a vstát .

Nejsme už lidi, spíš se stáváme otroky,mysl je na síti, jsme jen jako bezduche loutky.

Máš milion přátel, ale nikoho z nich neznáš,radši koukáš na něčí video,než abys sám žil a prožíval to, co máš.

( )

Naše sny jsou tak prázdné, bez lásky, jen samá ignorance,

to je to, co doopravdy chcem, nebo je tu ještě další šance?

Mluvíme jen pomocí písmen, namísto abychom řekli, co chcem,

očekáváme upřímnost, i přesto že domluva probíhá přes soukromou mistnost.

Nikdo neví, co je to doopravdy, jen se to učíme z videa,

život nám utíká, zatímco my nic neděláme,

jednou ten konec přijde jsme tvůrci a život je náš sci-fi film.

(Outro)

Každý

ať se zamyslí, je tohle budoucnost plná štěstí?