S tebou se cítím jako vítr ve větvích
Jako příběh, který přežívá staletí
V paměti srdcí, ve studnách ztracených
V žáru všech pouští, v očích umlčených

Ať klidně řeknou, že se mě to netýká
Slova dech krátí a sliny polykám

I stíny zkoprňej, když tančíš nahatá
Když světla Moulin Rouge, tě barví do zlata
Podél tvých paží můj příběh začíná
Krásně mi voníš, ať si mě kdo chce proklíná

Jak bych jen mohl, copak půjde tohle vzdát
Ať za co platím, se může na mě smát

Mou duši léčí jen tvůj smích

Sólo:

Proč odcházíš, náhle se zříkáš tajemství
Odkládáš křídla, klid očí andělských
Proboha, Satin, proč se mi ztrácíš kdoví kam
Mráz bloudí duší

Vím, snad jednou to přejde
Vím, snad to jednou přebolí