hozen přes palubu jsem byl

pro vytvoření místa ze všech sil

do vody uprostřed ničeho

nic než plavat mi nezbylo

postupně i to smysl ztratilo

po nekonečném čase padám únavou

mou maličkost nechtěnou

pozřen vodou zčeřenou

mé tělo pozvolné

proudem nesené

klesá do temnoty

jenž rostla v srdci roky

věděl jsem že budu pohlcen

vlnami rozdrcen

když už si myslím že vyplavávám

opět propadnu do hlubin

dech už postrádám

vidím hladinu lesknoucí

dostane se tam jen proud bublin

mé tělo pomalu tonoucí

začíná oči zavírat

a pomalu usínat

poslední myšlenka prosvitla

proč se vlastně nořím do ticha

kdybych se od všech oddělil

nemusel bych být na dně sil

mé tělo pozvolné

proudem nesené

klesá do temnoty

jenž rostla v srdci roky

věděl jsem že budu pohlcen

vlnami rozdrcen